ITDelivery IT technika na míru. Ne z letáku, ale podle potřeb firmy.
Notebooky pro firmy  ›  Jak nastavit standard: 2–3 konfigurace notebooků ve firmě (a mít klid)

Jak nastavit standard: 2–3 konfigurace notebooků ve firmě (a mít klid)

Ve firmě je nejdražší chaos: každý má jiný notebook, jiné nabíječky, jiné doky, jiné problémy a IT (nebo „ten jeden šikovný kolega“) hasí požáry. Nejrychlejší cesta ke klidu je standardizace – vybrat 2–3 ověřené konfigurace podle rolí, držet je roky a měnit jen generace. Tohle je praktický postup krok za krokem.

Většina firem si myslí, že problém je „vybrat nejlepší notebook“. Ne. Problém je, že se notebooky kupují náhodně: jednou akce, jednou co bylo skladem, jednou co si kdo vydupal. Výsledek je zoo modelů, kabelů, doků, displejů, baterií a ovladačů. Standardizace není o tom, že budete mít „nejlepší železo“, ale že budete mít stabilní systém.

Cíl: mít 2–3 standardní konfigurace (typicky A/B/C), které pokryjí 90 % lidí. Zbytek řešit jako výjimky (ale evidované).

1) Proč je standardizace ve firmě tak důležitá

  • Méně incidentů: méně různých kombinací → méně divných problémů.
  • Rychlejší servis a výměny: máte stejné adaptéry, stejné doky, stejné obrazy systému.
  • Levnější nákup: opakované objednávky stejné řady = lepší cena a lepší dostupnost.
  • Jednodušší onboarding: nový zaměstnanec dostane hotový standard.
  • Jednodušší sklad: držíte 1–2 náhradní kusy a pár stejných nabíječek.

2) Nejprve si rozděl role – ne lidi

Standardy se nedělají podle jmen (Pepa chce tohle), ale podle rolí. Praktický základ:

  • Role A – kancelář / běžná agenda: e-mail, web, Office, účetní systém, Teams.
  • Role B – výkon / analytika: velké excelovské soubory, BI, více aplikací, často 2 monitory.
  • Role C – terén / odolnost: cestování, auto, stavba, časté přenášení, riziko pádu.

Některé firmy místo C mají „Role C = grafika/technika“, to je v pořádku. Podstatné je, že role mají jasný popis.

3) Definuj 2–3 standardy jako A/B/C (příklad)

Standard A: „Office / běžná práce“

  • CPU: mainstream (dnešní ekvivalent i5/Ryzen 5)
  • RAM: 16 GB (minimum pro klid)
  • SSD: 512 GB
  • Displej: 14" FHD, matný
  • Výbava: Wi-Fi 6, kamera, USB-C (nabíjení), ideálně 2× USB-C/Thunderbolt podle ekosystému

Tohle je „default“ pro většinu firmy.

Standard B: „Power user / analytika“

  • RAM: 32 GB (nebo 16 GB s jasným plánem rozšíření)
  • SSD: 1 TB (pokud se lokálně točí data / VM / větší projekty)
  • CPU: vyšší řada (dnešní ekvivalent i7/Ryzen 7)
  • Displej: 14"–16" (podle stylu práce), často dává smysl 14" + dok + 2 monitory

Standard C: „Terén / odolnost / mobilita“

  • Priorita: odolnost, baterie, nízká váha, servisní záruky
  • Displej: matný, slušný jas
  • Výbava: LTE/5G volitelně, pevnější šasi, klávesnice, kvalitní panty
  • RAM/SSD: 16 GB / 512 GB obvykle stačí, pokud nejsou speciální aplikace

Poznámka: Standardy neznamenají „konkrétní jeden model navždy“. Spíš jedna řada + jasné parametry, které se drží i napříč generacemi.

4) Vyber „jednu rodinu“ a drž se jí

Největší chaos vzniká, když mícháte 10 různých řad. Prakticky:

  • Vyberte 1–2 výrobce a 1–2 firemní řady, které budete držet.
  • Důležitější než značka je: dostupnost, servis, dock ekosystém, stabilita.
  • U notebooků do firem je lepší držet se „business řad“ než consumer modelů.

5) Nastav pravidla výjimek (ať se standard nerozpadne)

Výjimky budou vždycky. Důležité je, aby byly řízené.

  • Výjimka musí mít důvod: specifický software / výkon / porty / mobilita.
  • Výjimka se eviduje (kdo, proč, na jak dlouho).
  • Výjimka má schválení (IT / jednatel / budget owner).

6) Standard není jen notebook – je to i příslušenství

Nejvíc času ve firmě žere příslušenství. Doporučené minimum standardu:

  • Dock: 1 typ (nebo 2, pokud máte dvě platformy)
  • Napájení: ideálně jednotné (USB-C) + pár kusů do zásoby
  • Monitory: 1–2 standardní modely (kancelář vs. power)
  • Myš/klávesnice: jednoduchý standard nebo jasná pravidla

7) Jak to zavést bez bolesti (praktický postup)

  1. Seznam rolí: kolik lidí spadne do A/B/C.
  2. Parametry: definuj RAM/SSD/CPU/displej a „must-have“ porty.
  3. Vyber 1–2 řady: a udělej 2–3 konfigurace.
  4. Ověř pilot: dej to 2–3 lidem z každé role na 14 dní.
  5. Finalizuj: uzamkni standard na 12–18 měsíců (ne na týden).
  6. Nákup jako proces: nový notebook = A/B/C + výjimka jen přes schválení.

8) Jak často standard měnit

Nejčastější chyba je „každý kvartál nový výběr“. Správně:

  • Standard držte typicky 12–24 měsíců.
  • Když se mění generace, držte stejné A/B/C parametry, jen přejděte na novější model/řadu.
  • U firemních notebooků je stabilita důležitější než hon na „nejnovější CPU“.

9) Mini checklist: jste standardizovaní?

  • Máme definované role A/B/C?
  • Máme pro každou roli jasný standard (RAM/SSD/displej/porty)?
  • Máme 1 typ docku a jednotné nabíječky?
  • Umíme rychle připravit notebook pro nového člověka?
  • Máme pravidla výjimek a držíme je?

Závěr

Standardizace je nejrychlejší cesta, jak snížit náklady a nervy okolo notebooků. 2–3 konfigurace pokryjí většinu firmy, zbytek jsou řízené výjimky. Jakmile standard jednou nastavíte, přestane vás hardware brzdit – a začne fungovat jako rutina.